LODNÍ TRANSPORTY

PROČ DO CIZINECKÉ LEGIE

Generální konsulát měl po 15. březnu 1939 horké chvíle. Nebylo dost finančních prostředků, chybělo ubytování pro větší počet stále přicházejících. V té době přišla do Polska zpráva, že francouzské ministerstvo letectví je ochotno hradit cestovné každému letci z Polska do Francie. Také ihned došla záloha 100.000 Fr. Skutečně byl v krátké době vypraven první transport, který přistál 19. června v Boulogne sur Mer na Lodi Sobieski, 30. července v Calais druhý transport na lodi Castelholm, 1.srpna v Boulogne sur Mer loď Chrobry.

Šťastlivci. kteří se dostali s prvními transporty na půdu Francie, nebyli však ušetřeni zklamání. Francouzské ministerstvo letectví projevilo zájem o československé letce tím, že poprvé v dějinách francouzského letectva mohli být přijati cizinci. Byla to zvláštnost, ale znamenalo to vstoupit do Cizinecké legie. Vstupem do ní se každý jednotlivec zavázal k pětileté nepřetržité službě. To bylo první zklamání. Pět let v Cizinecké legii.Byl tu sice příslib francouzských vládních činitelů, že příslušníci Cizinecké legie budou později uvolněni pro čs. jednotky, ale požadavek závazku pětileté služby musel podepsat každý a příslib mohl zůstat jen příslibem. Ještě jedno zklamání čekalo na letce. Byly to velmi přísné podmínky pro přijímání letců do cizinecké legie. Nebyl sice omezen počet žadatelů, ale mnozí, zvláště mladší, nemohli počítat se vstupem. Důstojníci - piloti byli přijímán zásadně v hodnosti poručíka, a to do věku 35 let. Poddůstojníci - piloti měli věkovou hranici 30 let. Všichni museli předložit letecký diplom a prokázat, že každý má nalétáno nejméně 500 hodin. Právě tento poslední požadavek byl překážkou mladým nadšencům, kteří neměli tolik hodin nalétáno. Poddůstojníci - mechanici měli věkovou hranici pro přijetí do 35 let. Také zde byl pro mnohé překážkou jejich věk a tak nemohli uplatnit své dlouholeté zkušenosti a Cizinecké legie se před nimi uzavírala. 

Každý kdo šel za hranice, hořel touhou uplatnit se v nadcházejících bojích podle svých nejlepších schopností, a skoro u cíle zjistil, že na dohlednou dobu není pro něho u letectva místo. V řadách záložních důstojníků - letců bylo zklamání to, že k letectvu mohl být přijat jen aktivní důstojník. Nebylo však jiného východiska. Podmínky stanovilo francouzské ministerstvo letectva a francouzský zákon stanoví, že cizinec může sloužit pouze u Cizinecké legie. Přijatí letci měli konat službu, až do případného vypuknutí války, u jednotek v severní Africe.

Konečně přišel den 15. září 1939, který rázem odvál všechny obavy, Čechoslováci zůstanou "ztracenými syny". Ten den bylo ve všech posádkách oznámeno, že Čechoslováci se shromáždí v Sidi-bel-Abbes. A tak opouštěli posádky El Aricha, Saidy, Ain-el-Hadjar, Bossnet i jiné, aby potom společně odjeli do Oranu a zpět do Marseille a odtud do nového střediska československých vojenských jednotek. Dne 2. října 1939 došlo k uznání samosprávnosti čsl. armády na půdě francouzské. Atak byly opět čsl. vojenské odznaky postaveny na úroveň všem odznakům spojeneckým.

Začala se tichá, ale úmorná práce výcviku a příprav k nastávajícím úkolům v bojových jednotkách. Jaký přínos to byl pro samotnou francii, usoudíme z toho, že zde byla pohotově celá jednotka stíhačů, taktická jednotka bombardovací a celý odborně vycvičený letecký personál. Nedostatek leteckého materiálu však nepociťovali jenom čsl. jednotky, potíže s vyzbrojením vlastních jednotek mělo i francouzské ministerstvo letectví.

Československé letectvo, které bojovalo ve Francii, může být pro svou třebaže krátkou činnost, charakterizováno jako jedna z nejúčinnějších složek na začátku války. Francie kapitulovala.
Část letců odlétá na africké letiště, další byli odsunuti na jih Francie, aby od tudy našli cestu do Velké Británie a tam pokračovali v úkolech, které budou vždy našemu letectvu ke ctí.

Uzavřeme krátkou francouzskou kapitolu z bojové činnosti našich letců těmito údaji: sestřeleno bylo samostatně i ve spolupráci 166 letadel, zahynulo 32 našich pilotů, uděleno bylo 162 vyznamenání.

DO CIZINECKÉ LEGIE:
v rámci podepsaného pětiletého závazku vojáky většinou převážely z Marseille do afrického Oranu lodě General Tirman nebo Sidi-bel-Abbes atd.

 ODCHODY:
přes Slovensko do Maďarska, kde byli českoslovenští vojáci a letci vězněni v Citadele v Budapešti či ve věznici Tolonzházu, rovněž v Budapešti. Odtud do Jugoslávie a přes Řecko, Turecko, Sýrii do Libanonu. Od konce roku 1939 do května 1940 převážely lodě Marechall Joffrey, Theophile Gautier, Champolion, Providence, Patria, Mariette Pacha a Compignie československé vojáky a letce z Bejrútu do Marseille.

ODJEZDY Z CONSTANCE:
(Rumunsko) 
loď Dacia, Besarabia, Romania, Král Carol do Bejrútu a dále lodí Compignie do Marseille.

ODJEZDY Z FRANCIE:
po kapitulaci Francie bylo nutno evakuovat československé jednotky do Velké Británie:
Přístav Port Vendres:
loď General Chanza, Meonia, Lydia do Oranu, loď Appapa přes Gibraltar do Liverpoolu.
Přístav Sete:
loď Northmoor, Britannic do Casablanky, odtud do Gibraltaru a z Gibraltaru lodí Neuralia do Liverpoolu. Egyptská loď Mohamed-el-Kebir, Rod-el-Farag přes Gibraltar do Liverpoolu.
Přístav La Verdon:
loď La Ville do Liege do Liverpoolu.
Přístav Bayonne:
loď New Zealand, Regina, Königin Emma do Plymouth.
Přístav Bordeaux:
polská loď Robur 3, Karanan a loď Ary Schaeffer do Falmouth, loď Forbin do Liverpoolu.
Přístav Marseille:
loď Elisonvette přes Gibraltar do Liverpoolu.
Přístav Biaritz:
holandská loď do přístavu Plymouth.

ODJEZDY Z CASABLANKY:
loď Gib-el-Dersa do Gibraltaru, dále lodí Cidonia do Liverpoolu. Loď Glasgow do Gibraltaru, dále lodí David Livingstone do Cardiffu. Loď Royal Scotsman do Gibraltaru, dále lodí David Livingstone do Cardiffu.

ODJEZDY Z GIBRALTARU:
loď Vice Roy of India do Plymouth a loď Oab Crest do Liverpoolu.

ODJEZDY Z POLSKA:
z polského přístavu Gdyně bylo do 23. května 1939 do 17. srpna vypraveno celkem 5 lodních transportů:
Loď Bátory do Cherbourgu, loď Sobieski do Boulogne, loď Chrobry do Boulogne a dvakrát plula loď Castelholm do Calais.

ODJEZDY Z SSSR:
ze sovětského přístavu Oděsa odpluly tři transporty. Na lodi Svanetia do Istambulu a odtud do Bejrútu, dále na lodi Theophile Gautier do Marseille. Druhý transport stejnou lodí d Istambulu, dále lodí Sardia Prince do Port Saidu, vlakem do Suezu, dále lodí President Doumer do Bombaje. Z Bombaje lodí Markunda do Velké Británie, do přístavu Liverpool.
Třetí transport lodí Svanetia do Istanbulu, odtud vlakem do Mersiny, z Mersiny lodí Alexandria do Haify, z Haify vlakem na letiště Ramleh dále vlakem do Suezu a lodí Cameronia kolem Afriky, Gibraltaru do Velké Británie, do přístavu Glasgow.

ODJEZDY ZE STŘEDNÍHO VÝCHODU:
21.10.1942 - bylo vyčleněno od 200. čs. leh. pl. pluku 171 vojáků k letetvu do Velké Británie, kteř 24.10.1942 z Haify lodí Santa Maria de Orduna kolem Afriky, Gibraltaru odpluli do Velké Británie, do přístavu Glasgow, kde se vylodili 1.1.1943.

 
 

Na úvodní stránku webu
Jak odcházeli   -   Lodní transporty   -   Bitva o Británii   -   Nálety na Německo
Bitva o Atlantic   -   Letci 311 perutě   -   O těchto stránkách - Obrazová galerie