Na úvodní stránku "Válečných statistik"

Historie a fakta

Bitva u Trutnova

Válečná statistika Tehdejší zbraně a výzbroj Válečná galerie 1866

 

Válečná statistika

Síla bojujících armád

Stálo zde proti sobě 215 134 rakouských a 220982 pruských vojáků, tedy celkem 436 116 mužů. Šlo co do počtu lidí o druhou největší bitvu 19. století. Rakouská pěchota Při bitvě národů u Lipska se utkalo 482 000 osob (Urban). Podle jiných pramenů bojovalo r. 1866 na straně rakouské 238 209 mužů a 66 847 koní, vedle toho 23 459 Sasů se 7 560 koňmi, na straně pruské 263 000 až 291 738 mužů, tedy dohromady 524 000 až 553 406 mužů (Heller,Tuhý). V pruském vojsku byli i Poláci ze Slezska a Poznaňska, v rakouském Poláci z Haliče, vedle Čechů také Slováci, Maďaři a 12 % Italů, což vzhledem k tomu, že Itálie stála po boku Pruska proti Rakousku, vedlo ke zbytečným úvahám o jejich pochybné bojechtivosti. Jejich osudy byly stejně kruté jako v případě ostatních účastníků.

Je třeba vědět, že v Prusku už byla zavedena tříletá všeobecná branná povinnost se čtyřmi roky v záloze, zatímco v Rakousku r. 1866 ještě v tomto smyslu branná povinnost neexistovala. Vojenská služba v Rakousku trvala do r. 1868 plných 8 let,většinou 6 let a 2 roky zálohy. Jízda sloužila plných 8 let. Inteligence byla vojenské služby zproštěna. Mohla být odvedena z trestu, ale existovala i možnost se vyplatit, kterou měl teoreticky každý branec. Od r. 1858 - činilo výplatné l 500 rakouských zlatých. (Podrobnosti jsou uvedeny v knize O. Jedličky z r. 1883 a ve studii B. Tuhého z r. 1967.) V Sasku už byla, stejně jako v některých jiných německých státech, všeobecná tříletá branná povinnost.

Válečné ztráty

Pruská armáda  ztratila ze svých asi 280 000 vojáků celkem 9 172 mužů. 
(l 935 mrtvých, 6 959 raněných a 278 nezvěstných).

Rakouská armáda ze svých asi 260000 vojáků ztratila 42 812 mužů 
(5658 mrtvých, 16 865 raněných, 12 879 zajatých a 7 410 
nezvěstných), 

Saská armáda ztratila 1501 mužů (Urban). Stejná čísla — zřejmě z oficiálních zpráv rakouského generálního štábu z r. 1868 — uvádějí i jiné prameny (Heller) a jen nepatrně se od nich liší pozdější údaje, které má Dr. O. Jedlička. Podle dalších pramenů (Loeffier) mělo Prusko 2553 padlých, 13731 raněných, z nichž zemřelo 1445 (10,5 %) a 64191 nemocných, z nichž zemřelo 5 219 (8,1%). Z celkového stavu pruských jednotek činily ztráty 28 %, i když proti šlesvicko-holštýnské válce r.1864 klesl počet nezachranitelných ze 17,3% na 16,7 %. Údajně 75 % raněných mohlo být na pruské straně zachováno při životě, což ovšem je globální a v podstatě nic neříkající číslo, protože zahrnuje banality stejně jako těžká zranění. Jak vidíme, je třeba všechny číselné údaje brát jen s rezervou a jen jako relativní. 

Prvním padlým byl údajně 26. června nedaleko Liberce rakouský husar E. Berta a téměř současně u celnice nedaleko Náchoda padl Čech, desátník Souček. Ale Rakouská pěchota kolik mrtvých bylo ještě po týdnech nalezeno a pohřbeno bez udání jména v lese Svíb (Obora) u Sadové, kolik vojáků utonulo v Labi či v jičínském rybníku při pruském útoku, už nikdo nezjistí. Tradoval se ovšem čítankový příběh o praporečníku II. praporu Gyulaiova pluku, Slovákovi Janu Kopanicovi, který se ukryl v rákosí a hrdinně zachránil prapor tím, že si jej ovinul kolem prsou . . . Sasko, v jehož armádě byly poměry údajně lepší než u Prusů a Rakušanů, mělo v boji celkem 30 000 mužů, z nichž padlo 223, zraněno bylo 1275 a z těchto ještě zemřelo 100 (7,8%), onemocnělo 7 345 a z nich zemřelo 126 (1,7 %) (Frohlich). Celkový počet mrtvých od 22. června do konce července 1866 je udáván na rakouské straně přes 75000 a na pruské přes 16 000. Ve skutečnosti bylo jistě mrtvých ještě více. 

Příčiny porážky Rakouska

I když nový typ pruské pušky nebyl jedinou a snad ani tou nejpodstatnější mezi příčinami rakouské porážky - zvážíme-li chyby diplomatické, boj na dvou frontách, nepřipravenost a chyby ve vyšším Detail rakouské pušky veleni armády, nedostatečné využití železnice, chyby v manévrování a taktice, pruskou vojenskou kázeň a na rakouské straně finanční problémy s šetřením na nesprá- vném místě, přece co do počtu raněných při rakouském systému bodákového útoku to byl pro zdravotnickou službu faktor téměř katastrofální. Nic na tom nezměnila skutečnost, že Rakousko mělo dokonalejší Detail pruské pušky (jehlovky) jezdectvo a dělostřelectvo a že vyhrálo na italské frontě. Šetření v Rakousku se projevilo i tak, že zatímco v Prusku bylo r. 1866 pro armádu určeno 40 % ze státního rozpočtu, v Rakousku to bylo jen 18,6 %. Stojí za to zvážit i skutečnost, že jedna zadovka, kterých potřebovalo tehdy Rakousko asi 250 až 300 tisíc, stála - podle typu - 25 až 30 zlatých. Některé typy byly při sériové výrobě lacinější. Prohraná válka stála r. 1866 Rakousko 500 miliónů zlatých. O škodách na lidech se nemluvilo.

Mara-Soft Copyright © 2001  

 

Na úvodní stránku - Historická fakta - Bitva u Trutnova - Válečná statistika
Výstroj a výzbroj - Galerie 1866O těchto stránkách - Novinky - dotazy
- Vyhledej