Na úvodní stránku Historie a fakta

Historie a fakta

Bitva u Trutnova

Válečná statistika Tehdejší zbraně a výzbroj Válečná galerie 1866

 

Historie a fakta

V úsilí o sjednocení Německa zahájilo Prusko v červnu 1866 válku proti Rakousku. To se díky diplomacii pruského ministerského předsedy Otto von Otto von Bismarck Bismarcka ocitlo v mezinárodní izolaci. Bismarckovi se podařilo zajistit si neutralitu Ruska a 8.4. 1866 uzavřelo spojenectví s Itálií usilující o získání Benátska. Jedinými Rakouskými spojenci byly některé německé státy, jako Hannoversko, Hesensko, Sasko, Bavorsko, Bádensko, Württembersko aj. 



Náznaky budoucí války
se na  severovýchodu Čech daly tušit již v prvních měsících roku 1866. Do josefovské pevnosti byla dovezena děla, ve všech obcích na trutnovsku se pořizovaly seznamy koní a vozů, do Poříčí a Dolního Starého Města se přesunuli Windischratzovi dragouni, neustále přibývalo incidentů na hranicích a do vnitrozemí začali prchat obyvatelé příhraničních obcí. 

Záminkou k válce byla situace v Rakouskem spravovaném Holštýnsku, kam Prusko vyslalo své vojsko a 16.6.1866 zahájilo válečné akce. Téměř zároveň vpadly hlavní síly pruské armády, jejíž operace řídil náčelník generálního štábu generál von Moltke, do Čech. 

Rakouské velení neočekávalo nepřátelskou ofenzívu do Čech. Severní armáda určená proti Prusku se pod velením polního zbrojmistra Ludvíka Zbrojmistr Ludvík Benedek Benedeka soustřeďila u Olomouce, protože předpokládala pruský útok na Vídeň nejkratší cestou ze Slezska přes Moravu. Teprve 18. června pod tlakem událostí (už je zřejmý skutečný směr pruského postupu) byl zahájen přesun do východních Čech. Benedek chtěl nejprve porazit pruskou První armádu. Plán byl však narušen vpádem Druhé armády z východu. Proti ní Benedek vyslal 6. a 10. armádní sbor s cílem přehradit pruský nástup přes Trutnovsko a Náchodsko. Vyčleněné síly byly ovšem nedostatečné. Šestý sbor je 27. června poražen u Náchoda a úkol nesplní. Situace 10. sboru vypadá zpočátku nadějně - 27. června vítězí v bitvě u Trutnova a srazí nepřítele zpět za hranice. Oslabený sbor však hned následujícího dne podstupuje další střetnutí s čerstvými pruskými silami - je poražen a stahuje se do vnitrozemí k jádru Severní armády. 

Bitva u Trutnova byla jedním z dílčích, avšak krvavých střetnutí prusko-rakouské války v roce 1866. Rozhodla dlouholetý spor mezi oběma Generál von Gablenz mocnostmi o to, kdo sjednotí a ovládne rozdrobené Německo. Prusko počítalo se silovým řešením a útočnou válkou. Chtělo vpadnout do Čech a to více armádami z několika směrů. Na území protivníka síly spojit a svést rozhodující bitvu. Pruská ofenzíva byla zahájena 21. června 1866. Síly byly rozděleny do 3 armád, které vstoupily do severních a východních Čech s cílem spojit se u Jičína. Třicátého června se tři pruské armády dostávají do kontaktu a postupují proti Severní armádě, která se shromažďuje u Hradce Králové. Třetího července 1866 dochází k rozhodujícímu střetnutí. V bitvě u Hradce Králové - jedné z největších v 19. století - vítězí pruské zbraně. Válka je rozhodnuta.


Později se ukázalo
, že bitva o Trutnov byla jedinou bitvou této války kdy rakouská vojska porazila vojska pruská. Válka byla ukončena politickým jednáním mezi pruskou a rakouskou vládou, které zprostředkovala Francie, obávající se dalšího možného vývoje války. Rakouská Jižní armáda pod vedením arcivévody Albrechta sice porazila Itálii v bitvě u Custozzy a v námořní bitvě u Lissy,
přesto na základě mírové dohody muselo Rakousko vrátit Benátsko Itálii a Prusku - Holštýnsko. Prusko pak nastoupilo cestu k sjednocení Německa a v letech 1870 až 1871 se odvděčilo Fracii válkou.

Mara-Soft Copyright © 2001 

 

Na úvodní stránku - Historická fakta - Bitva u Trutnova - Válečná statistika
Výstroj a výzbroj - Galerie 1866O těchto stránkách - Novinky - dotazy
- Vyhledej